Louceni s Bostonem
A prisla nedele, posledni den posledniho vikendu meho tricetidenniho pobytu v USA. Mozna si predstavujete, ze jsem si na zaver naplanovala nejakou pecku, extra zazitek, neco nezapomenutelneho... Nene, zazitkum odzvonilo. Jen jsem se chtela prijemne a dustojne rozloucit s mestem, ktere v patek tak rada opustim, ale ve kterem mi presto zustane mesic zivota...
Metrem jsem se nechala dovezt na "Charles/MGH", odkud jsem se vydala po onom prijemnem nabrezi Charles River - jen tentokrat opacnym smerem nez predchazejici vikend. Zase tam bylo moc hezky - o neco min lidi, ale o to vic zvirat. Pripluly se na me podivat i male kacenky :o) Nadchodem nad highway-i jsem se dostala k branam Public Garden (mensi park sousedici s Common Garden). Ze seznamu pamatek, ktere jsem v Bostonu chtela videt zbyly totiz uz jen "Ducklings" - socha kachny s malymi kachnatky, ktera se houfne objevuje na bostonskych propagacnich materialech a stala se jednim ze symbolu Bostonu. Uspesne sjem je v Public Garden nasla, kaceni sochy se nedaly minout, i kdyz skoro nebyly videt - byly totiz zcela v oblezeni deti. Kazdy maly clovicek, co sel kolem, si chtel sahnout nebo casteji sednout aspon na jednu kachnicku, pricemz na tu prvni nejvetsi se stala dokonce fronta...:o) Tak jsem se vzdala nadeje, ze si tuhle pamatku nejak rozumne vyfotim samu o sobe, naopak jsem nakonec zvecnila v jeji obvykle vikendove podobe. :o) Ale jinak se mi v Public Garden moc libilo - znovu jsem si vyfotila "swan boats" a kvetouci tulipany a taky sedou americkou veverku, ktera mi za susenku krasne zapozovala...
Z Public Garden jsem pokracovala do sousedniho Common Garden - sla jsem stejnou cestou jako kdyz jsem tam pred mesicem sla s Philem poprve a nestacila jsem se divit, co s parkem udelalo jaro - vsechny ty zelene stromy a kvetouci kere vypadaly moc hezky... Prosla jsem Common Garden a zamirila k Downtown Crossing podivat se taky trosku po obchodech. Zalezla jsem do jednoho velkeho s oblecenim, ktery me nalakal na snizene ceny. Meli tam spoustu zajimavych veci, ceny vpodstate odpovidaly nasim, tak jsem si navybirala kopu veci a vystala si frontu na zkusebni kabinku. To, ze jsem si nakonec nic nekoupila souvisi spis s americkym podivnym cislovanim velikosti - nic mi nesedelo jak melo, takze jsem odesla z prazdnou. Ale snaha byla :o) Hned nasledne jsem se stavila na bagel-ovy sandwich, protoze mi pri tom vsem zkouseni obleceni nejak vytravilo a dostala jsem hlad jako vlk. Kusila jsem si po case dat kafe a zase to nebylo ono, ale uz jsem s lepsim vysledkem snad ani nepocitala...
Po State Street jsem prisla na Long Wharf a na chvili jsem si tam sedla na kraj oceanu. Bylo o poznani chladneji nez vcera a more bylo neklidne - zadna rovna hladina, ale vlnky a nektere i s bilym hrbetem. Rozloucila jsem se s morem a nechala jsem mu na pamatku ceskou jednokorunu, aby si me pamatoval... Z Long Wharf jsem se vydala podel pristavu na sever do North Endu, italske ctvrti. Tam jsem si prosla par ulicek s pizzeriemi, italskymi restauracemi a kavarnickami, dokonce jsem tam narazila na jednu z pamatek na Freedom Trail, kterou jsem poprve minula bez povsimnuti, i kdyz nevim, jak se mi to mohlo povest - dum Paula Revere-ho, zrejme nejakeho vyznamneho Bostonana.
Po Freedom Trail jsem se pak z North Endu dostala zpatky do centra ke Quincy Marketu.
Posadila jsem na lavicku, ale bylo tam tak nejak klidneji nez v sobotu, taky pocasi bylo spis nevlidne - proste najednou to tam na me zacalo nejak nedobre pusobit. Mela jsem pocit, ze tam nemam co delat, ze tam nepatrim, ze bych mela byt nekde jinde... S takovym pocitem se tezko bojuje, kdyz vas prepadne na osamele posledni prochazce mestem v cizi zemi daleko od domova. Tak jsem se proste zvedla a ikdyz nebylo jeste nijak pozde, tak jsem se rozjela do sveho provizorniho "domova". Posledni cesta metrem, naposledy jsem slysela cele to hlaseni, co se mi behem vikendu vtisklo do pameti, nazvy vsech stanic... Naposledy jsem si do Sheratonu zavolala o "shuttlika" na hotel. Tam jsem si naposledy uzila vanu - virivku a zacala jsem si rovnat veci a myslet na baleni a na cestu domu a hned mi bylo lip...
S Bostonem jsme se rozloucili a doufam, ze zustaneme kamaradi, i kdyz se mozna uz neuvidime... A mozna se mi po nem bude i docela malilinko styskat...
Fotky:
Nabrezi Charles River a kacenky tamtez :o)
Veverka v Public Garden - za susenku zapozovala
Ducklings - sochy kacenek obklopene detmi
Labute a tulipany v Public Garden
Mestske pruhledy
Paul Revere house
Detaily
made by ©Puffin 2003