Velryby podruhe
Pracovni dny se po tech nekolika prvnich "objevnych" slily do ponekud jednotvarneho stereotypu, takze mam pocit, ze pres tyden neni o cem psat. O vikendech je to nastesti jine. A kdyz byl prede mnou vikend posledni, byla v tom i spousta radosti... :o)
Na sobotu jsem si opet naplanovala velryby - rikala jsem si, ze kdyby to nahodou zase nevyslo, tak mi aspon zbyde jeste posledni sance v nedeli. Ale tentokrat jsem se kvuli nim tak nehonila, vstala jsem o pul devate, v pohode se vypravila a jela do mesta. Metrem jsem zamirila nejdriv k akvariu, abych si koupila velrybi lisek - opravdu mi jen za kupon z minula dali listek na odpoledni plavbu. Bylo pred polednem, takze jsem mela do 14:30 peknych par hodin casu. Pocasi bylo v sobotu uzasne, nekde na mestskem teplomeru jsem videla 23°C. Chvili jsem se motala po Long Wharf - pristavisti a kotvisti lodi kousek od N.E. Aquaria - a mimo jine jsem si konecne koupila jedno z bostonskych tricek, co je prodavaji na kazdem rohu - okukovala jsem je uz od te doby, co jsem poprve prosla centrem.:o)
Pak jsem opustila pristav a sla se pokochat pohodou kolem Quincy Marketu - restaurace se zahradkami, stanky a stanecky, poulicni bavici, spousta lidi... Tam jsem si koupila svou prvni (a myslim ze i posledni) americkou zmrzlinu - byla dobra, ale na to, ze to byla velikost kelimku "small", tak ji bylo docela dost... Taky jsem si na vecnou pamatku vyfotila restauraci McCormick&Schmick, kde jsme byli s Philem a Andym na morske potvory, a taky Bell-in-Hand hospudku, kde jsme popijeli. Pak jsem se pomalu vydala k Stop&Shop (potravinovemu obchodu v centru), protoze jsem si potrebovala dokoupit par zasob. Jak jsem mela zeleninovy abstak, tak jsem si genialne koupila pytlik baby karotky. Mnam! :o)
Po nakupu jsme se vydala pres Beacon Hill a zadem kolem State house zase k me mecce - Common Garden. Tam jsem si sedla na lavicku, ulehcila zadum od batohu se zasobami a schroustala pul sacku mrkve. V parku bylo jako vzdy o vikendu spousta rodin s detmi, taky tam byl nejaky meeting s hudbou, proste to tam zilo... Kdyz jsem se dokochala, vydala jsem se uz notoricky znamou cestou od Common Garden do pristavu. Tam jsem si sla jeste na chvili sednout na uplny okraj Long Wharf a pokochat se morem a taky se zase podivat, jak z Loganskeho letiste naproti pres more odleta jedno letadlo za druhym...
po druhe hodine uz jsem se sla shromazdit ke "Gate 2", ale na lod jsme si museli jeste notnou chvili pockat - dopoledni velrybari meli docela zpozdeni... Nakonec jsme vyrazeli ve tri. Bylo az komicke, jak se vsechno opakovalo - zase byla lod plna skolni mladeze, zase byla na lodi spousta otuzilych ("kratasaru" a "trickaru"), zase se vsichni cpali o mista na venkovnich palubach, kdezto ja jsem nepanikarila a zalezla si dovnitr k okynku. Hodinku jsem se vezla v telpicku a v pohode.
Kdyz pak ale nastoupila nahoru na hlidkujici vez velrybarska pani, tak jsem se nabalila do svetru a vyrazila na horni palubu. Tentokrat jsme meli stesti, velryby jsme videli a dokonce nekolik druhu, i kdyz teda ja bych je od sebe urcite nerozeznala. Taky jsem empiricky zjistila, ze se velryby foti jeste tak o 100% hur nez delfini - ti aspon hopsali jakztakz predvidatelne porad jednim smerem. Ne tak velryby. Najednou se nekde vynorila a nez jsem mohla zamerit a cvaknout, tak byla zase pod vodou. Nasleduje chvilka napeti a samozrejme se vynori zase o kus jinde. Udela fuuuuun a je pod vodou. A kdyz napotreti navic machne nad hladinu ocasem, je to znameni, ze se tentokrat potopila hloubeji a bude pod vodou minimalne pet minut nez se zase objevi... Takze moje fotky dopadly asi jako ty delfini - nejake mam, na nekterych je dokonce i evidentne poznat, ze tam nejake zvire je, ale druh velryby uz nerozeznam... :o) Trosku neprakticke taky bylo, ze vodni soferi kormidlovali lod tak, aby stala k velrybe predem, coz ale lidem na bocnich palubach dost znesnadnovalo foceni, obzvlast kdyz nejsou prave zirafiho vzrustu a nejsou ochotni balancovat na zabradli. Ale co, videla jsem, to je hlavni...
Kdyz jsme se uz definitivne obraceli zpatky k Bostonu, bylo uz skoro pul seste, cili hodina naseho predpokladaneho navratu - taky jsme se pekne zdrzeli, stejne jako dopoledni vyprava. Na cestu zpatky jsem si zase zalezla do vnitrni kryte paluby - byla jsem pekne zmrzla a vyfoukana - a tesila jsem se na skvele BHC kafco. Ale dobehli me - zasobovaci zklamali, protoze mi oznamili, ze kafe doslo. A kdyz jsem se tak po tom jejich staknu rozhlidla, tak nejenom kafco... Jak u snedeneho kramu. :o)
Pani velrybarka (spravne je z Organizace na vyzkum a zachranu velryb Nove Anglie) pak obchazela lidi a nabizela fotky velryb s tim, ze vytezek jde primo na podporu jejich vyzkumu, tak jsem podporila...
Zpatky do Bostonu jsme nakonec dorazili o pul sedme, slunicko uz pomalu zapadalo a muj zaludek se ozyval. Tak jsem cestou z pristavu zamirila do BurgerKing-a na kureci sandwich, najedla se a svistela metrem domu. Na hotel jsem dorazila uz skoro za tmy a pekne unavena, takze jsem vanu nechala az na nedeli. Dala jsem si jen rozmrazovaci sprchu a sla spat...
Fotky:
Atmosfera Quincy Marketu
Vyber mych velrybich fotek - na kazde aspon kus velryby je, hledejte... :o)
Skyline Bostonu
Odlesky
made by ©Puffin 2003