Bostonska parkova tour
Tentokrat mel Phil o vikendu nejake rodinne povinnosti, tak jsem byla oba dva dny odkazana na sebe. Na nedeli jsem mela plan jasny, ale sobota byla velka neznama. Nakonec mi v rozhodovani pomohlo pocasi. V sobotu rano to vypadalo, ze bude hezky, tak jsem si naplanovala arboretum a zahradnicke muzeum...
Zase jsem se nechala odvezt na metro (mimochodem, v sheratonskem shuttliku se tu stridaji dva ridici; uz je znam oba a oni znaji me :o)) a vyrazila jsem nejdriv po cervene lince do centra a pak po "orange line" az na konecnou, na Forrest Hills (ale teda lesnate kopce uz to davno nejsou, mestska zastavba jako vsude jinde). Od zastavky metra uz vedly k arboretu ukazatele, tak jsem to v pohode nasla, zadne bloudeni...
Bostonske Arnold's Arboretum neni vlastne nic jineho nez vetsi park a Amici to tak evidentne berou. Vetsina tam byla vencit psy, joggingovat nebo jezdit na kole - o stromy se tam opravdu zajimal malokdo (i kdyz jsem tam potkala i skupinku ruskych turistu). Zadne viditelne popisky, vetsinou jen male cedulky na kazdem strome, vetsinou navic jen s latinskym nazvem. Prece jen mi to prislu jako trosku malo, cekala bych nejaky popis jednotlivych stromu, odkud pochazi, nejake zajimavosti... Ale asi tady o to lidem nejde, nevim... Rozhodne park to byl prijemny - hodne lavicek, kvetouci kere (stromy byly vetsinou jeste hole), pekny travnik... A rekreujici se Amici. Inu, videla jsem a stacilo...:o)
Nechtelo se mi zpatky stejnou cestou metrem, tak jsem si rekla, ze zkusim do centra dojit pesky. Podel silnice vedl pekny chodnik, vcelku prijemnou ctvrti, tak jsem vyrazila podel Arbor Way a Jamaica Way k dalsimu parku s jezerem, ktere se jmenovalo Jamaica Pond (zadny maly rybnik, solidni jezero to bylo...) a pak dal k dalsimu parku kolem Leverett Pond a porad jsem tapala a tapala a bylo celkem pekne, tak to bylo fajn. Ale prece jen, po hodine me to zacalo zmahat a taky cesty se zacaly sbihat jinak nez to vypadalo na mape, tak jsem se vzdala sveho cile dojit tam pesky a zbabele jsem si nasla nejblizsi stanici metra. Bohuzel to byla zrovna zelena linka cili ne klasicke metro, ale spis tramvaje. System v metru uz prece jen znam, ale tady v tramvajich meli nejaky podivny system na listky a slecna tramvajvedouci projevila pramalo ochotu mi to vysvetlovat. No, nakonec jsem to nejak zvladla... Asi po peti zastavkach nasledovalo "Museum", kde jsem vystoupila (moc jsem nevedela, kam vlastne chci dojet a kolem Muzea jsem mela celkem nakoukanou mapu, tak jsem vedela, kde jsem). Dosla jsem k "Museum of fine arts", ale nejak se mi nechtelo dovnitr - proste jsem nemela na umeni fokus. Nechtelo se mi uz ani do zahradnickeho muzea, protoze to bych se musela kus vracet, tak jsem se proste otocila vsem muzeim zady a zamirila k rece, k Charles River. Od reky toho moc videt nebylo - jen stare zname mrakodrapy z ponekud jineho uhlu - ale vsimla jsem si, ze podel reky vede smerem k centru takovy parkovy pruh se stezkou pro cyklisty, bruslare, bezce a chodce. Zalibil se mi, tak jsem se vydala touto cestou. Postupne jsem mijela detske hriste, hejno hus, obcerstvovaci stanek, divadelni podium, jachtingovy klub, armadni delo a pamatnik hudebnim skladatelum... Genialni kombinace, to jinde nez v Americe nenajdete :o)
Cesta to byla prijemna, ale prece jen tak nejak dlouha (na mape to vypada vsechno bliz :o)) a zacala jsem byt uchozena. Ale nakonec jsem dorazila k "Charles/MGH", zamirila do obchodu - jedine vetsi potraviny siroko daleko - a nakoupila jsem vse dulezite. Pak uz jsem cilene mirila na metro a 'domu', takze jsem nejkratsi cestou dosla ke Common Garden. Tam jsem se jeste stavila na opozdeny obed v BurgerKing a pak uz hura do podzemi do Park Street na metro... Bolely utapane nozicky, bolely...
Fotky:
Domy podel Jamaica Way, po ktere jsem se ubirala k centru
made by ©Puffin 2003