Turisticka nedele
Od nedelniho pocasi jsem po sobotni zkusenosti uz nic neocekavala, ale kdyz jsem videla, ze rano primo neprsi, tak jsem zacala planovat, kam vyrazim - tentokrat opet po svych. Puvodne jsem chtela zamirit nekam do muzea, ale ono se nakonec docela vycasilo, tak jsem se rozhodla pro chozeni po meste.
Jako minulou nedeli jsem se sheratonskum "shuttlikem" nechala dovezt na metro, kde jsem si - uz jako stary mazak :o) - koupila listky na metro a vyrazila. Mimochodem, abych napravila sve bludy: "T" neboli symbol bostonskeho metra se odvozuje podle slova "Transport", nikoliv od slova "Train" jak jsem mylne uvedla. A taky uz vim, ze lisetk na metro ve tvaru mince se jmenuje "token".
Svoji cervenou linkou jsem dojela na zastavku "Charles/MGH" (coz pro me zatim byly konciny nezname) a vyrazila podle mapy dalsi pozoruhodnou stezkou Bostonu. Vedla pomerne klidnou a hezkou ctvrti Beacon Hill-u, pricemz jednou z nejvetsich pozoruhodnosti byla stara, jeste kamenem dlazdena ulice. Kdyz jsem ji poprve fotila, tak tam uprostred stala nejaka osoba a moc se nechtela hnout, tak jsem udelala fotku i s ni. Ale pak, jak me uvidela, tak se otocila a vydala se ke mne - byla to nejaka Japonka, evidentne taky turistka a posunkem me poprosila o fotku. Tak jsem ji cvakla na nejaky jeji japonsky pidi-digitalek. Na oplatku se me - opet posunkem - zeptala, jestli tam taky nechci vyfotit, tak jsem se taky nechala vyfotit. Zaverecnym posunkem jsme si navzajem podekovaly a rozesly se kazda po svych. A vubec nebylo treba slov...
Dosla jsem do znamych koncin okolo Common Garden a byla otazka, co dal s nedelnim odpolednem. A protoze pocasi bylo opravdu cim dal lepsi, rozhodla jsem se pro dalsi mestskou turistiku - projit celou Freedom Trail az na druhou stranu Charles River k Bunker Hill Monumentu a USS Constitutional - obelisku a lodi, ktere jsem videla uz pri namorni okruzni jizde pred tydnem. Vyrazila jsem tedy od Common Garden ke Quincy Market-u cestou, ktera mi pripadala uz velmi znama, takze jsem si mohla dovolit zkusene zkratky, abych se vyhnula hlavnim turistickym trasam, ale neopomnela jsem si nafotit jiz zname pamatky znovu z ponekud jinych uhlu...:o) U Quincy Marketu jsem uz tradicne zkoukla dalsich par obchudku (tam je porad na co se divat) a protoze se blizilo poledne a zaludek uz hladove knoural, tak jsem se stavila v blizkem McDonaldu na chicken-burger. Bylo tam uklizeno tak zpola, obsluha vazla a jidlo prumerne. S definitivni platnosti jsem si tak overila, ze McDonald, ktery je u nas obecne povazovany za jeden ze symbolu Ameriky a taky za 'lepsi' restauraci, je tady jen jeden z prumernych stanku rychleho obcerstveni - asi jako u nas jakykoliv stanek, kde prodavaji hamburger za 25,-Kc. Pomerne zajimava konfrontace.
Nasycena jsem pak kracela vstric novym zazitkum, opoustejic zname a proslapane stezky... :o) Mirila jsem do italske ctvrti North End - opet prijemna ctvrt se spoustou malych italskych restauraci a kavarnicek, sem tam s kostelikem nebo parcikem. Dorazila jsem az k usti Charles River do oceanu (po pravde receno,tezko se dalo definovat, kde konci reka a zacina ocean) a zamirila po mostu pres ni k Charlestownu - ctvrti rozkladijici se na druhem brehu reky. Freedom Trail tam mirila na Bunker Hill k obelisku, ktery se jmenuje Bunker Hill monument - odehrala se tam totiz nejaka bitva ve valce o americkou samostatnost... Ale zas tak moc jsem to nestudovala - to vite, ty jejich 'historicke' pamatky, to neni nic pro me... :o/
Pokracovala jsem dal zase z kopce dolu zpatky k oceanskemu pobrezi, k mistu, kde kotvi historicka lod USS Constitutional. Podle nazvu je zjevne, ze i jeji historicka uloha se odehrala v bitve o samostatnost USA. Lod ma v drzeni americka armada, coz bylo poznat nejenom na vsech pruvodcich a dozorech, ale i na pristupu - kazdy navstevnik musel projit podobnym procesem, co jsem zazila na letisti - vsechno kovove vyndat z kapes, veci si nechat prohledat a bez pipnuti projit detektorem (ale jen tak mezi nami, v mem obrim batohu muj kapesni nozik tentokrat nenasli a rentgen tady nastesti nemeli... :o)). Zato se ale dala lod prohlednout zdarma, coz jsem kvitovala s povdekem. :o) Pripojila jsem se k skupince navstevniku a uz to slo - nejenom ze jsme se mohli podivat i dolu, ale nas vojensky provodce nam podal dost solidni (a pomerne fundovanou) prednasku o tom, jak vypadal zivot tehdejsiho namornika - moc zajimave, i kdyz jsem nerozumela vsem jeho politickym vtipkum, kterymi vyklad prokladal, a i kdyz zaver prednasky pojal silne vlastenecky...
Pak me cekala uz "jen" cesta zpatky. Uz jsem byla pekne usla , ale zpatky jsem musela - pobliz nebylo ani zadne blizke metro... Takze zpatky na most pres Charles River a cely italsky North End, no a pak konecne moje spasa - zastavka metra u New England Aquaria... Pres stejne dva prestupy jako predchazejici "mokrou sobotu" jsem nasedla na red line smerem do Braintree a z Quincy Adams jsem se nechala "odshuttlikovat" na hotel... Zajimaly me jen tri veci - jidlo, sprcha a postel. Az dodatecne jsem si nekde v pruvodci precetla, ze cela Freedom Trail meri vic nez tri mile - a to ja jsem ji sla tam a zpatky a jeste kus capani pred tim... Proste jsem si nejakych par jarnich kilacku nachodila... :o))
Fotky:
Jaro prichazi i do Bostonu
Cobbled street neboli silnice dlazdena postaru - kamenim :o)
Stary a novy State House
Bunker Hill Monument
USS Constitutional
A takhle fakticky vypada Freedom Trail - cervena stezka mestem
made by ©Puffin 2003