Prvni opravdovy Boston
Tentokrat jsem se probudila v sest, vstala jsem nekdy pred osmou. Nouzove jsem posnidala susenky koupene vcera v jedne trafice a caj, co tu mam na pokoji jako soucast hoteloveho vybaveni (mimochodem - fakt nechapu cim to je, ale jakekoliv kafe a caj, co si tu varim na pokoji, je na chut vylozene hnusne - zacinam mit podezreni, ze to je vodou...). Na dopoledne jsem vcelku nemela zadne plany, tak sjem nastudovavala mapu a vsechny ty letacky, co jsem si natahala. Puvodne jsem se chtela jit nekam projit, ale ono bylo venku pomerne nevlidne a sedo (coz se do odpoledne ale nastesti spravilo), tak jsem to vzdala a setrila se na odpoledne.
Phil pro me prijel ve dve k hotelu a dovezl nas nekam na parking, kde jsme presedli na metro (teda oni tomu rikaji "train") - on totiz i Boston ma klasicky velkomestsky problem s parkovanim. S jednim prestupem jsme se dostali k Prudential centru. Phil mel v planu me vzit na okruzni jizdu (tzv. duck tour), ale bylo vyprodano, tak jsme operativne zmenili plany. Nejdriv jsme se sli najist do skveleho mista - jmenovalo se to "Marche" a clovek si tam mohl dat uplne cokoliv a navic mu to pripravili primo pred ocima - meli tam ruzne "stations" (oddily, kde pripravovali urcity druh jidla): pizzu, testoviny, kafe, brambory, steaky, cerstvou zeleninu, sea food, ustrice, susi - proste kde co... Dala jsem si vytecnou pizzu a zeleninovy salat, Phil si dal nejakou ryzi s morskyma potvorama. Behem jidla jsme docela zajimave probrali US office a na souste veci jsme se shodli. Vubec jsme si s Philem rozumeli (i kdyz treba souhlasil s invazi do Iraku) zatim nejlip ze vsech - prece jen je mi vekove bliz nez Ted s Jeffem... S nacpanymi brichy jsme se vydali pesky takovou klidnou (ale asi docela luxusni) ctvrti smerem k centru Bostonu. Dorazili jsme k Public Garden (to je park s jezirkem a tradicnimi lodkami ve tvaru labuti - kyc jak bic :o)), pokracovali jsme - za meho neustaleho foceni - ke Common Garden (Phil se chlubil, ze park byl zalozeny uz 1634, tak jsem mu na to rekla, ze Hradec byl ustanoven mestem nekdy ve trinactem stoleti a bylo... :o))
Na konci parku jsme se napojili na tzv. Freedom trail - neco jako naucna stezka mestem, ktera spojovala vyznamna mista - "Meeting house" (misto, kde se rozhodli, ze se jim nelibi vysoke dane - pred Boston Tea Party), misto, kde stala prvni latinska skola, byvala radnice, atd. Fotila jsem vsechno. Dosli jsme az ke Quincy Marketu - to je stare trziste, kde je ted spousta malych sympatickych obchudku. Neco jsme prosli, neco maleho jsem i koupila, ale na spoustu veci jsem Philovi rikala, ze je to moc drahe... Kdyz jsem mu rekla, kolik je kurz koruny k dolaru, tak se ani nedivil... Zajimavy byl Holocaust memorial (i kdyz teda presne nevim, proc maji v Bostonu pamatnik holocaustu se jmeny nemeckych a polskych koncentraku...) - ctyri ctverhranne sklenene veze, popsane tisici malinkych osmicifernych cisel - co cislo, to jedna obet holocaustu. Pomerne pusobive...
Stejnou cestou jsme se dostali zpatky ke Common Garden, kde jsme opet sedli na metro a jeli zpet k autu. Mozna se to tak nezda, ale docela dost jsme toho nachodili - pekne tri hodiny tapani po meste... Autem jsme pak jeli - na me specialni prani - jednak do nejlevnejsiho obchodu s elektronikou a pak do potravinoveho supermarketu. V prvnim jsem si koupila discman (za krasnych 49,99$ ~ 1.500,-) a v potravinach nejake ty zasoby na snidane a vecere. Krome toho mi Phil zastavil na brehu oceanu, odkud byl krasny pohled na bostonske mrakodrapy. Nakonec me dovezl zpatky do hotelu - asi kolem osme - byla jsem rada, ze uz nikam nemusim, ale jinak jsem to zhodnotila jako pozitivni odpoledne - konecne jsem v Americe nastradala i nejake kladne zazitky... :o)
Fotky:
Marche - vytecna restaurace
Public Garden
Swan-boats - labuti lodicky
State House
Bostonske ulice
Quincy Market
Holocaust memorial
Pohled na bostonske centrum pres zaliv
Muj novy discman - krasny, ze? :o))
made by ©Puffin 2003