Uvodnik
Tak jsem opravdu na ceste. A ne na jen tak ledajake. Jet na mesicni sluzebku do USA, navic poprve letadlem - to je fakt zazitek. (Mimo jine doufam, ze to je zazitek na cely zivot a vickrat se mi to nepostesti...) Mozna se nekteri budou divit, ale nechce se mi tam. Ani dost malo. Mesicni pracovni pobyt, jeste v Americe (nemam o Americe a Americanech extra dobre mineni) nekde za oceanem, tisice kilometru od vseho, co je mi drahe - to neni nic pro me. Uz ted si pripadam vykorenena ze sveho zivota...
Ale abych se neukvapila - mozne je, ze treba cestou zpatky budu sepisovat uplne jine veci a se mi tam treba opravdu bude libit... Uvidime...
Zazitky z letadla
Az doposud jsem zila v bludu, ze cestovani letadlem je pohodlne - nevim, jestli to je z filmu, ale rozhodne je to holy nesmysl. Alespon podle mych empirickych zazitku. Je to proste takovy vetsi a hlucnejsi autobus. Hluk v letadle me fakt prekvapil ze vseho nejvic - uz po 10 minutach jsem mela priserne vyhucenou hlavu - a to jsem mela pred sebou peknych 10 letadlovych hodin. Navic mi co chvili lupalo v usich z pretlaku - sebemensi zmenu kurzu jsem poznala ihned - zalehly (nebo odlehly) mi usi. Taky moooc prijemny...
Sedadla a prostor mezi nimi je v letadle fakt jako v lepsim autobuse, ale stejne "pohodlny". Krome toho jsem tak nejak predpokladala, ze takove ty veci jako trepani letadla a zmeny smeru clovek tak nejak ani neciti - a ono houby. Bzlo to uplne stejne jako pri startovani maleho ultralightu..
No, ale abych jenom nebrblala... To co je na letani krasne, to zustalo i tady - pohled na Zemi z nebe je nadherny. Temer nepopsatelne nadherny. Zkousela jsem nejhezci zabery nafotit, ale netusim, co y toho bude... Ruznobarevna policka a mrnave domecky a bezici mraky a hory - Alpy, co se najednou vynori v cele sve krase a meandry Padu (nebo co to bylo za reku) a pobrezi a malinke lodicky a pak nekonecny ocean - fakt nadhera. Prvni ctyri hodiny ve vzduchu jsem se jen kochala nadherou nasi Evropy - neustale nalepena na okynku. :o)
Vytrhla me jedina vec - jidlo. :o)) Behem letu do Prahy snidane (pecivo, baleny syr, sunka, zelenina, kompot, piti) a nekdy kolem poledne (CZ time) nad Evropou obed (losos se zelenymi fazolkami ve smetanove omacce, testoviny s brokolici, platek studeneho lososa se zeleninou, kompot, slane crackery, pecivo, pomazanka, piti). Pak hodinu pred pristanim (18 hod. CZ time) v Bostonu jeste svacina (pecivo, sunka, syr, kolac, piti). Vsechno zajimave balene vcetne takovych tech vecicek jako je pidi-baleni soli a pepre, paratko, minipribor, ubrousek a pod.
Drobnosti
- pro techniky - leteli jsme ve vzsce 8000-11000 km, letadla typu Boeing 737 (to z Prahy) a Boeing 767 (z Milana)
- velmi prijemne me prekvapily velmi dobre informacni systemy na obou letistich - i letecky zacatecnik se tam v pohode vyzna, zadne bloudeni nebo dotazovani uklizecu...
Uskali
Nezapomente si NEbalit zadne nebezpecne veci do prirucniho zavazadla. U me objevili super nebezpecnou manikuru a zaviraci nuz. Samozrejme mi byly obe veci zabaveny, dany do specialni obalky a cestovaly jako spoluzavazadlo. Obavam se, ze uz se s nimi nesetkam, ale co se da delat, to je dan...:o)
Taky predpokladam, ze jsem v Milane zazila predzvest drsne americke imigracni stary - jakmile Italove videli muj cesky pas, okamzite jsem sla na podrobnejsi prohlidku prirucniho zavazadla.
italsky hoch mi tam podrobne prolezl cely bagl, ale nastesti nic nenasel... :o) Takze prozatim jsem z obliga a letim do "zeme splnenych prani"... Uvidime, co tam...
Fotky:
Ceske zeme z letadla
Snidane v letadle CSA
Alpy poprve
Alpy podruhe
Letiste v Milane
Prostor v letadle - pro predstavu
Alpy potreti
Obed v letadle spolecnosti Alitalia
nejspis Francie
Mraky nad Irskem
Labradorsky zaliv
Labradorsky zaliv podruhe
made by ©Puffin 2003